Souzníme s myšlenkami a přístupy Marie Montessori a snažíme se je aplikovat v naší školní partě. Trocha informací a malé srovnání:
Děti ve věku 6 – 12 let dle Marie Montessori
- „Uvažující mysl“, schopnost abstraktního myšlení a představivosti, úvahy jdoucí do hloubky, potřeba zkoumání a bádání, hledání výjimečností, fascinace extrémy
- Klíčovým bodem zájmu jsou příběhy, báje, pověsti, archetypy
- Potřeba uniknout z uzavřeného prostředí
- Buduje se smysl pro morálku, dítě hledá životní vzory
- Práce ve skupině, hledání svého místa/role ve skupině, potřeba většího sociálního prostředí
- Potřeba praxe a propojování vědomostí a dovedností
- Období růstu
- Děti se učí vyhledávat potřebné informace z různých zdrojů, třídit je, ověřovat, zpracovávat, zaznamenávat a prezentovat ostatním
- Snaha o ekonomickou samostatnost
Děti ve věku 12 – 15 let dle Marie Montessori
- „Znovuzrození“ mladého člověka, hledání své sebehodnoty
- Potřeba integrovat se do světa dospělých, nalézt jak svou vlastní individualitu, tak své místo ve společnosti (praktikovat v menší a bezpečné komunitě)
- Vlastní zkušenost v reálném světě, praxe, zodpovědnost
- Potřeba vlastního sebevyjádření, příležitosti zakusit jít vlastní cestou
- Sebehodnota – hledání, nalezení a potvrzení vlastní hodnoty
- Zvýšená citlivost
- Potřeba zakoušet různé sociální role, komunikace, vztahy
- Potřeba fyzické manuální práce, kontaktu se zemí a „ryzími“ výzvami
- Ochutnávání „jsem tvůrcem svého života“, svou volbou mohu ovlivňovat a měnit svět
- Snaha o ekonomickou samostatnost
Praxe montessori přístupů v Jasanu
M. Montessori nabízí konkrétní praxi, jak pracovat s dětmi od nejútlejšího věku tak, aby vnímaly a následovaly své vnitřní vedení, potkaly se se svou sebeúctou a sebedůvěrou. V praxi školní party Jasan to například znamená:
- děti mají volbu CO se budou učit, KDE, JAK a S KÝM a JAK DLOUHO. Této svobodě se učí postupně. Součástí je také svoboda volného pohybu (vč. možnosti učit se venku v přírodě) a svoboda mluvit. Jakákoli interakce s druhými je součástí procesu učení.
- toto jde ruku v ruce s úctou k sobě, druhým a prostředí a odpovědností za svou volbu. Děti jsou vedeny k tomu, že ony samy jsou zodpovědné za své vzdělání, za to, co umí a ví. Nejvyšší pravidlo ve škole je: Chovej se k druhým tak, jak chceš, aby se chovali k tobě.
- respektující, podnětné a láskyplné prostředí připravuje pedagog – přístupem k dětem, tvorbou atmosféry ve škole, svým jasných chováním a jasným rámcem, ve kterém se děti mohou svobodně pohybovat a objevovat, sdílením na elipse aj.
- děti jsou spojeny v trojročích, každé z nich provází jeden třídní pedagog,
- dítě je objevitel, klade si otázky, přemýšlí, tvoří, bádá dle své vnitřní motivace, tj. vnitřního vedení, zkoumá při práci s montessori pomůckami, které rozvíjejí smysly dětí,
- pedagog je pozorovatel a nadšený inspirátor, který dává dětem krátké ukázky, prezentuje Velké Příběhy M. Montessori, jenž jsou základním rámcem pedagogické koncepce
- výuka probíhá na základě tzv. UKÁZEK, které dávají pedagogové dětem i děti sobě navzájem. Ukázky jsou do 10 minut, tudíž pedagog nevezme dítěti všechen jeho čas. Ukázka je zážeh, inspirace, nové téma k objevování. Starší děti mají dost prostoru pro samostudium.
- ukázky si dávají i děti navzájem – skutečnou autoritou je totiž vždy starší spolužák, ne dospělý. Tak dochází přirozeně k upevňování a přenosu znalostí a dovedností. Děti se na svých ukázkách učí prezentovat, zmiňovat to podstatné v časovém limitu.
- dítě a pedagog jsou spolutvůrci školní party JASAN, toho, jaká je, tvoří obsah, objevují společně, diskutují a naslouchají si na elipsách, výpravách a mimoškolních akcích, realizují změny,
- děti jsou věkově smíchány v tzv. kruzích, které vedou kapitáni. Kapitán je vzorem a autoritou pro mladší děti a také ten, na kterého se mohou obrátit o pomoc. V kruzích se děti učí citlivosti, trpělivosti, komunikaci a spolupráci. Na elipsách se kruhy Jasanu potkávají a také společně hrají celoškolní hru Oheň sanjásy. Na kapitanátech se projednávají témata, která děti trápí, a změny, které navrhují. Kapitanáty svolává a vede Studentská rada, která se reálně podílí na vedení školní party a je spojnicí mezi dětmi a dospělými.
- propojení s reálným životem se děje prostřednictvím: práce v komunitě spolku, se sousedstvím a obcemi (besídky a koncerty pro seniory, vánoční jarmark, Betlémské světlo, tvořivé dílničky), v rámci dnů D, kdy děti vyrážejí do terénu (hory, výstavy, divadlo, sportovní aktivity, muzea aj.)
Ač forma vzdělávání v Jasanu vychází především z principů dle Marie Montessori, nejde o “montessori školu”. Další důležitou inspirací je intuitivní pedagogika, zážitková a lesní pedagogika ve venkovním prostředí a demokratický systém dle Přírodní školy Františka Tichého.
Srovnání běžného a montessori vzdělávání
Běžné vzdělávání – Montessori vzdělávání
děti sedí v lavici – děti si samy vybírají místo (venku, uvnitř, stůl, koberec aj.)
učitel je zdroj znalostí a rozhoduje o tom, co se učí – učitel je pozorovatel, inspiruje, zažehává jiskru na základě pozorování dítěte
orientace na učebnice – podnětné, pestré, připravené prostředí pro rozvoj zkoumání a kreativitu
pracovní listy a sešity – tvoření materiálů, smyslový prožitek
oddělené předměty – propojenost předmětů, ucelený obraz světa
45 minut vyučovací hodina – 3 hodinový pracovní cyklus
jeden ročník ve třídě – věkově smíšené třídy (trojročí)
hodnocení pro všechny stejné – individuální hodnocení, sledování rozvoje jednotlivého dítěte
známkování, hodnocení na základě očekávaných znalostí – slovní povídání pro konkrétní dítě, děti se hodnotí samy
chyba je špatná, opravuje učitel – chyba je v pořádku, dítě si najde chybu, opraví si ji a poučí se
orientace na výsledek – orientace na proces
od částí k celku – od celku k částem
orientace na ego (já, moje rodina, město…) – vnímání jednoty a propojenosti s ostatními
důraz na akademické znalosti – osobnostní rozvoj, hledání přirozené vnitřní harmonie jednotlivce, integrita osobnosti (hlava-srdce-ruka), orientace na své vnitřní vedení
