Cítíme velkou potřebu, aby děti byly co nejvíce v přírodě, v kontaktu s Matkou Zemí, už od nejútlejšího věku, a toto pouto si udržely a stále kultivovaly během svého života. S přírodou budou mít spojeny své zážitky, prožitky, dobrodružství, budou ji nasávat všemi svými smysly do každé buňky svého těla. Jedině tak může vzniknout vztah, láska a úcta k ní a potřeba ji chránit. V běhu života pak nejde jen o bytí venku, v lese, ale také o postoj člověka k životu samotnému, ke zvířatům, rostlinám, půdě, jídlu, svému tělu, svému zdraví, ostatním lidem, kteří jsou blízko nás i na druhém konci planety, věcem, které denně používáme. Není to něco, co by bylo přenositelné, sdělitelné, nebo co se dá naučit z knih. Je to individuální cesta každého člověka.
Co se učíme od Matky Přírody
- Harmonie, klid, jsem součástí Celku, něco mne přesahuje, Pokora. Vnímání harmonie, hledání rovnováhy uvnitř sebe, své vnitřní harmonie.
- Rytmus – den, noc, roční období, režim dne -odpočinek a aktivita, ticho a hluk, vše je rytmus, najít svůj vlastní rytmus.
- Smysly – kontakt se zemí ve čtyřech ročních obdobích, učení se všemi smysly, prohlubování své citlivosti, Vděčnost, napojení na svou intuici.
- Vše je tak, jak je. Např. prší, je mi zima. – Nevyhovuje mi to? Mohu to teď změnit? Pokud ano, jdu do toho. Pokud to nemohu změnit, Přijetí. Brát si moudrost a poučení z vlastních zkušeností.
- Jasný řád v přírodě – systém, řád, rámec a uvnitř svoboda, pravidla, jasnost, přehlednost. Svoboda a zodpovědnost jsou v rovnováze.
- Koloběh, neustálá přeměna, nelpění – Život je tady a teď – poučit se z minulosti, nemyslet na budoucnost, v přítomném okamžiku jednat vědomě. Soulad hlava – srdce – ruka. Zůstat otevřený všemu, co život přináší.
- Vztah, pouto k přírodě skrze vlastní prožitky – vztah k sobě samému i okolí, ke svému tělu, vnímání souvislostí, potřeba chránit – zodpovědnost za svá rozhodnutí, za své prožívání, pocity, za své vztahy, za svůj život.
- Přirozenost, celistvost, propojenost – vše na planetě Zemi je propojeno a spolu souvisí. Je bytostí, jako jedno lidské tělo. Být si vědom této propojenosti, vnímavý k sobě, svým potřebám – jednotlivě i celistvě zároveň, být přirozený ve svém jednání.
- Láska bez podmínek – Matka Země poskytuje svou láskyplnou náruč všem bez rozdílu, všehny nás živí, vše nám poskytuje, bez podmínek. Učíme se této lásce, je zde nekonečný prostor pro učení se a dělání chyb.
- Úcta k životu – sobě, ostatním bytostem, věcem, prostředí, všemu, co naše smysly dokáží vnímat, i tomu, co je za našimi smysly.
